domek

Podpora bydlení v ČR, rok 2022

Aktualizováno:
S velkým titulkem „IROP 2021-2027 STARTUJE“ uvedlo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) další etapu „Integrovaného regionálního operačního programu“ (IROP) pro roky 2021 – 2027, která navazuje na předchozí léta 2014-2020.

IROP 2021-2027 podporuje 10 oblastí, tzv. specifických cílů:

  1. eGovernment a kyberbezpečnost
  2. Integrovaný záchranný systém
  3. Zelená infrastruktura měst a obcí
  4. Silnice II. třídy
  5. Vzdělávací infrastruktura
  6. Sociální infrastruktura
  7. Infrastruktura ve zdravotnictví
  8. Kulturní dědictví a cestovní ruch
  9. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
  10. Čistá a aktivní mobilita

Nově jsou zavedeny tři kategorie regionů s odlišnou mírou spolufinancování z prostředků EU:

  1. Více rozvinuté regiony (VRR): Praha – spolufinancování 40 %
  2. Přechodové regiony (PR): Plzeňský, Středočeský, Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský kraj – spolufinancování 70 %
  3. Méně rozvinuté regiony (MRR): zbytek ČR (včetně Zlínského kraje) – spolufinancování 85 %

O bytové výstavbě zde není ani slovo, pouze zmínka, že „pro více než 5 000 osob v nouzi bude k dispozici sociální bydlení“.

Prezentaci naleznete tady na stránkách MMR


Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR najdeme i v letošním roce nabídku „Podpora bydlení“.
Na rozdíl od loňského roku je poněkud okleštěná: nejsou zde podprogramy „Bytové domy bez bariér“ ani „Podporované byty“.
Zůstal podprogram „Technická infrastruktura“ /* a nadále běží „Nová zelená úsporám“ – s tím, že program nepodporuje výměny plynových kotlů.
Novinkou letošního roku je nabídka „Ukrajina – rozšíření ubytovacích kapacit“.
MMR22

/*
Poznámka k technické infrastruktuře:

Podle budoucího znění Zákona č. 565/1990 Sb. (Zákon České národní rady o místních poplatcích), které má platit od 1. 1. 2025, může obec stanovit „Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace“.


Program Nová zelená úsporám (NZÚ), financovaný z Národního plánu obnovy, je jedním z nejefektivnějších programů v ČR zaměřených na úspory energie v rodinných a bytových domech.

V rámci NZÚ mohou fyzické i právnické osoby získat (v závislosti na energetické úspoře) až 50 % z celkových přímých realizačních výdajů. Konkrétní výše podpory je závislá na provedených opatření a jejich rozsahu.

Podporu z NZÚ lze obdržet v těchto případech:

  • Renovace rodinných a bytových domů (zateplení fasády, střechy, stropů, výměna oken a dveří)
  • Stavby rodinných a bytových domů v tzv. pasivním standardu (pasivní domy)
  • Nákup rodinných domů a bytů s velmi nízkou energetickou náročností
  • Solární termické a fotovoltaické systémy
  • Zelené střechy, venkovní stínicí techniku
  • Akumulační nádrže na zachytávání dešťové vody, využívání odpadní vody
  • Využívání tepla z odpadní vody
  • Systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla (ZZT, rekuperace)
  • Výměna neekologických zdrojů tepla za tepelná čerpadla, kotle či lokální zdroje na biomasu, plynové kondenzační kotle
  • Pořízení a instalace dobíjecích stanic pro osobní vozidla
  • Výsadba stromů na veřejnosti přístupných pozemcích u bytových domů
DALŠÍ ODKAZY

web „Nová zelená úsporám“
článek „Program Nová zelená úsporám pro další období 2021+“
Operační program „Životní prostředí“ – dotace a půjčky
Zelená linka: telefon 800 260 500 (ve všední dny od 07:30 do 16:00 hod.)
Osobní konzultace po předchozí telefonické domluvě nabízejí pracovníci krajských pracovišť Státního fondu životního prostředí ČR.
E-mail: info@sfzp.cz


SKUTEČNOST

Celková úroveň bydlení se stále zhoršuje.

Češi bydlí skoro nejhůř v Evropě. Od potupy je zachránily střechy a topení

Celková úroveň bydlení je hluboko pod průměrem Evropské unie. Od ještě horšího umístění zachránil ČR fakt, že občané své domy opravují a topí v nich. Jenže i tato veličina se kvůli drahým energiím může změnit.

Celková úroveň bydlení v ČR odpovídá ve srovnání se zbytkem Evropské unie 21. příčce (z 26 zemí EU) – jak vyplývá z „Indexu prosperity Česka“. Na konec tabulky ČR posouvají především vysoký podíl výdajů, které se pojí s chodem domácnosti, špatná finanční dostupnost bydlení, délka stavebního řízení a roztříštěnost samosprávy.

Kvalita bydlení /* (což je jeden z deseti komponentů celkového indexu prosperity /**), je nicméně v ČR v porovnání se zbytkem EU na vysoké úrovni a jen díky ní neskončila ČR na posledních místech. Téměř všechny domácnosti jsou totiž schopny svůj domov adekvátně vytopit a do více než 90 procent z nich nezatéká (dva ukazatele ze třinácti hodnocených). Obě tyto hodnoty jsou výrazně lepší než unijní průměr.

/* Indexy kvality bydlení

  1. Finanční dostupnost bydlení
  2. Výdaje na domácnost
  3. Délka stavebního řízení
  4. Přelidněné domácnosti
  5. Investice do rezidenční výstavby
  6. Domácnosti, které nejsou schopny dostatečně topit
  7. Nadměrné výdaje na bydlení
  8. Domácnosti bez hygienického zařízení
  9. Cena novostavby
  10. Domácnosti, do kterých zatéká
  11. Počet municipalit
  12. Počet bytů a domů na tisíc obyvatel
  13. Výhodnost nájemního bydlení

/** Ukazatele indexu prosperity

  1. Stav ekonomiky
  2. Kvalita vzdělávání a výzkumu
  3. Solidarita a důvěra ve společnosti
  4. Stav životního prostředí
  5. Úroveň bydlení
  6. Úroveň infrastruktury
  7. Kvalita trhu práce
  8. Finanční zdraví obyvatel
  9. Kvalita podnikatelského prostředí
  10. Zdraví a bezpečnost obyvatel

[VB]