Iniciativa ČKAIT pro zvýšení dostupnosti bydlení (8)

Požární bezpečnost bytových domů i v souvislosti s požadavky na zateplení a obnovitelné zdroje energie

Ing. Josef Král
předseda profesního aktivu ČKAIT oboru požární bezpečnost staveb, autorizovaný inženýr v oboru Požární bezpečnost staveb

Stejná povinnost platí i pro právnické osoby, nejčastěji SVJ. U bytových domů se lze setkat s dalšími požárněbezpečnostními zařízeními, např. požárními ucpávkami, větráním chráněných únikových cest, vnitřními hydrantovými systémy, požárními klapkami, nouzovým osvětlením atd.

Pravidelné kontroly a funkční zkoušky musí provádět oprávněná osoba obvykle jednou ročně

Kontroly provozuschopnosti těchto zařízení musí provádět osoba k tomu oprávněná (OZO v PO), a to nejméně 1× ročně, pokud výrobce neuvádí jiné lhůty. V případě, že je v budově instalována elektrická požární signalizace (například v podzemních garážích) a ta ovládá ještě další zařízení (například větrání únikových cest nebo funkci požárních uzávěrů), musí být prováděny také koordinační funkční zkoušky (minimálně 1× ročně).

Mezi další povinnosti SVJ a bytových družstev pak může spadat provádění pravidelných preventivních prohlídek z hlediska požární ochrany. Pokud se neprovádějí, hrozí sankce dle zákona o požární ochraně, v případě požáru dokonce i krácení pojisného plnění atd. Podotýkám, že kontroly ze strany Hasičského záchranného sboru (HZS) nebývají řídké a jsou neoblomné.

Jaké jsou nejčastější chyby při opravách nebo modernizaci bytových domů?

• Oblast požární ochrany bývá bohužel podceňována nejen u stávajících staveb, ale i těch připravovaných nebo rekonstruovaných. Zkušení a zodpovědní projektanti to vědí, přesto je na místě připomenout, že požární bezpečnost by
měla být zohledněna u řady stavebních úprav bytových domů.

• Nová bytová jádra usnadní šíření požáru – jestliže se například v panelovém domě předělávají bytová jádra a zasahuje se do instalačních šachet, pokud netvoří samostatný požární úsek (často v historických domech), nebo jej nelze vytvořit, musí se v úrovni každého stropu předělit stavební konstrukcí s požární odolností minimálně 30 minut. Opominutí se může velmi nevyplatit – zpětně ucpávky instalovat prakticky není možné.

• Výměna dveří a oken omezí možnost úniku – v případě výměny bytových dveří se musí osadit požární uzávěr. Podobně u výměny domovních dveří a oken ve schodištích nesmí dojít k zúžení únikové cesty (osadit panikovou kliku, fungující i v případě uzamčení dveří v momentu útěku ze zahořené oblasti). Pokud okna slouží pro větrání únikových cest, nesmí dojít ke zmenšení jejich otvíravé plochy. Bohužel často dochází při rekonstrukcích panelových domů k zazdění přetlakových klapek, případně úplné demontáži ventilátorů, což pak vede ke ztrátě funkčnosti odvětrání chráněných únikových cest. Obecně se zapomíná i na udržování záložních zdrojů elektrické energie.

• Lodžie a balkony z polykarbonátu usnadní šíření požáru – při rekonstrukci lodžií a balkonů se setkávám na sídlištích po celé České republice s použitím prvků z polykarbonátu. To je základní chyba! Na uzavření musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tedy nehořlavé stavební výrobky nezvyšující intenzitu případného požáru. Lodžie vlastně tvoří svislý nebo vodorovný požární pás mezi jednotlivými byty. Použití polykarbonátu na líci fasády tyto rotipožární předěly de facto zruší.

Nesprávně zateplené fasády mohou být požárně nebezpečné

Přítomnost osoby autorizované pro požární bezpečnost staveb považuji za nutnou také při tvorbě projektové dokumentace dodatečného zateplení bytových domů. Požadavky na dodatečná zateplení stanoví ČSN 73 0810 Požární bezpečnost sta-
veb – společná ustanovení. Základní podmínkou je, aby byl vždy použit certifikovaný kontaktní zateplovací systém (ETICS = External Thermal Insulation Composite System). V Česku se setkáváme nejčastěji se dvěma typy těchto systémů:

• ETICS s minerální vatou – celek třída reakce na oheň (TRO) A1 nebo A2, povrch. index šíření plamene is = 0 mm/min + kontaktní spojení. Jinými slovy, nehořlavé.

• ETICS s polystyrenem – celek TRO B, tepelná izolace TRO max. E, povrch. index šíření plamene is = 0 mm/min + kontaktní spojení.

Snad jen poznámka k třídě reakce na oheň (TRO).
Zde máme několik základních kategorií: A1 a A2, B, C, D, E, F. Třída F má z hlediska chování materiálu při požáru nejhorší vlastnosti, anebo jsou takto označeny výrobky, u nichž nelze doložit jejich vlastnosti.

Stejně důležité je kontaktní spojení zateplovacích systémů. Při instalaci nesmí vzniknout po celé výšce domu kapsa, která by kvůli komínovému efektu umožnila rychlé šíření požáru. Tragické následky kombinace hořlavého zateplovacího systému a vzduchové mezery od konstrukce domu ukázal požár Grenfell Tower v Londýně v roce 2017.

Základní požadavky na zateplení ETICS se liší podle výškových kategorií domů, jak dokládá obrázek níže. Doplnil bych, že v případě zateplení nejde jen o fasády, ale i střechy a zateplení vnitřních prostor.
Univerzální rada zní: vyhněte se polystyrenu a volte nehořlavé izolace.

Fotovoltaické panely jsou dalším rizikovým faktorem

Další velkou výzvou pro požární bezpečnost staveb a projektanty jsou fotovoltaické (PV / FV) systémy. Jak je dobře známo, díky Vyhlášce č. 114/2023 Sb. FV systémy do výkonu 50 kWp nepotřebují stavební povolení. Za podmínky, že PV panely i nosné konstrukce jsou nehořlavé. Ačkoliv jde o malé systémy, je namístě, aby si stavebník zjednal autorizovaný stavební dozor a vyžadoval po dodavateli všechny potřebné revize.

Při realizaci se totiž velmi často zapomíná na několik zásad, které předcházejí vzniku zahoření, anebo eliminují následky. Patří mezi ně:

• umožnit odpojení PV systému od elektrické instalace budovy a distribuční sítě (vypnutí střídavé části systému AC) + zajistit bezpečné napětí ve stejnosměrné části (DC) systému FVE (120 V DC);

• instalace na konstrukcích nehořlavých střešních nebo obvodových plášťů. Alternativou je instalace zařízení na nehořlavých podložkách (např. plechové vany) přesahující půdorys zařízení minimálně o 500 mm;

• kabelové rozvody fotovoltaických systémů procházející obvodovými, nebo střešními plášti musí být požárně utěsněny;

• při instalaci nesmí dojít ke zhoršení stávající úrovně PBS, např. při umístění měniče uvnitř budovy.

To by mělo být samozřejmostí také u FV systémů o výkonu nad 50 kWp, u nichž je stavební řízení vyžadováno. Tím pádem je nutná projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou, kdy součástí výstupu musí být i požárněbezpečnostní
řešení (PBŘ).

Navíc od 1. června 2024 platí ČSN P 73 0847 Požární bezpečnost staveb – fotovoltaické (PV) systémy.
Jde o normu s předběžným charakterem, kdy se budou sbírat zkušenosti, jež se po nějakém čase promítnou do „ostré“ verze této normy.

Nedílnou součástí PV systémů jsou bateriová úložiště. V případě fotovoltaik o výkonu nejvýše 10 kWp s případným bateriovým úložištěm nejvýše 20 kWh umístěným v bytovém nebo rodinném domě není třeba vytvářet samostatný požární úsek. Jen by baterie neměly být umístěny ve schodištích nebo dalších prostorách, kde by mohly ohrozit unikající osoby.

Bateriová úložiště s kapacitou nad 20 kWh musejí být vždy instalována v samostatné místnosti, která bude požárně oddělená od zbytku budovy. Podcenění instalací PV i bateriových systémů je příčinou rostoucího počtu požárů.

Hořet mohou i elektrokola či elektrokoloběžky

S rizikem požárů souvisí i poslední část tohoto příspěvku – parkování elektromobilů, elektrokol a elektrokoloběžek. I případy jejich zahoření plní česká média, proto jen několik poznámek. Oproti rozšířeným mýtům nebo výkladům některých vlastníků nemovitostí není dle platné legislativy a norem parkování a nabíjení elektrovozů v hromadných garážích omezeno. Platná ČSN 73 0804, příloha I, nerozlišuje mezi elektromobily / hybridy a vozidly na kapalné PHM. Omezení platí pouze pro CNG/LNG, kdy garáže umožňující parkování vozidel na plynná paliva musejí být vybavené detektory
úniku plynu a odpovídajícím větráním.

V případě elektromobilů a jejich parkování se připravuje změna legislativy a norem pro garáže, o které jedná meziresortní pracovní skupina.
I zástupci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru jsou nakloněni tomu, aby navržené řešení bylo pro vlastníky nebo provozovatele budov přijatelné po technické i ekonomické stránce.

Kde bych naopak kompromis nehledal, to jsou elektrokola nebo elektrokoloběžky – stále rozšířenější dopravní prostředek zaměstnanců pražských kanceláří nebo hostů v hotelích. Protože jde o výrobky občas velmi diskutabilní kvality, registrujeme i jejich zahoření. Pokud už je třeba je skladovat, parkovat nebo nabíjet, tak nikdy v únikových cestách.