Prevence onemocnění COVID-19

SITUACE, POSTUPY A ODKAZY týkající se prevence onemocnění COVID-19

Vláda ČR o koronaviru: Covid portál

DEZINFEKCE BEZ DEZINFORMACÍ: Roušky, povrchy a potraviny.

Toto je zkrácená a doplněná verze článku. Celý článek najdete zde:

O roli dezinfekce v boji proti nakažlivým chorobám zřejmě nikdo nepochybuje. Jak ale správně vyčistit povrchy, roušky či potraviny, už tuší málokdo. Proto přinášíme informace o běžně dostupných dezinfekčních prostředcích a vhodnosti jejich použití v každodenních situacích.

SOUHRN

• Dezinfekce mrazem je neúčinná, virus je vůči ní odolný.
• Je nebezpečné dezinfikovat roušky v troubě nebo mikrovlnce kvůli riziku požáru.
• Jednorázové roušky a respirátory ztrácejí při pokusu o dezinfekci své ochranné vlastnosti.
• Balené a dostatečně tepelně upravené jídlo není zdrojem nákazy.
• Pro každý typ povrchu je třeba zvolit správný typ dezinfekce. V opačném případě může být neúčinná či povrch nevratně poškodí.

Při výběru vhodného typu dezinfekce je nutné si především uvědomit, proti jakému typu mikroorganismů má být zaměřena a jaká je nejběžnější cesta jejich přenosu. U koronaviru SARS-CoV-2, původce onemocnění COVID-19, představují největší riziko jak samotné kapénky poletující ve vzduchu, tak všechny povrchy, na které dopadnou. Když se těchto povrchů dotkneme, stanou se nebezpečnými naše vlastní ruce. Jednak jimi můžeme viry přenést na nechráněné sliznice našich úst, nosu a očí, jednak můžeme kontaminovat i jiné předměty, se kterými přicházíme do přímého kontaktu – a může se jejich prostřednictvím nakazit mimo nás i někdo jiný!

Virové částice jsou naštěstí na vzduchu vystaveny působení nepříznivých vlivů a postupně ztrácejí svoji aktivitu. Doba, po kterou zůstávají kontaminované povrchy infekční, závisí výrazně na použitém materiálu. Poločas inaktivace viru – tedy doba, za kterou jeho množství klesne na polovinu:

• měď: cca 46 minut,
• karton: cca 3 a půl hodiny,
• ocel: cca 5 hodin a 40 minut,
• plast: necelých 7 hodin.

S poločasem rovným jedné hodině zbude za hodinu na povrchu pouze 50 % z původního množství, za další hodinu čtvrtina, za tři hodiny osmina a tak dále. Tímto postupem jsme odhadli, za jak dlouho klesne množství viru pod jedno promile (1/1000) původního množství.

Virus vydržel aktivní nejdéle na hladkých a chemicky nereaktivních površích, jako je plast nebo nerez. Kratší dobu koronavirus přežíval na papíru. Z hlediska bezpečnosti se pak jevily jako nejlepší povrchy vyrobené z mědi, a to zřejmě proto, že měď je pro mikroorganismy toxická. Lze předpokládat, že obdobné dezinfekční účinky budou mít i povrchy stříbrné, či alespoň postříbřené.

Nejdůležitějším závěrem  je, že v mnoha případech není nutné předměty složitým způsobem dezinfikovat, ale stačí je ponechat alespoň čtyři dny na bezpečném místě „v karanténě“. To může výrazně usnadnit práci s velkými objemy tištěných dokumentů, poštovními zásilkami či knihovními výpůjčkami.

Jak dezinfikovat textil a roušky ze 100% bavlny
Doporučeným způsobem dezinfekce oblečení je vyprat je s pracím prostředkem při teplotě alespoň 60 °C po dobu alespoň 30 minut. V případě bílého textilu je možné dezinfekční účinek zesílit přidáním komerčních bělících prostředků bez chloru, které typicky obsahují perkarbonáty nebo perboráty (soli uvolňující během praní do roztoku peroxid vodíku).
Vícenásobně použitelné roušky ze 100% bavlny jsou během nošení vystaveny optimálním podmínkám pro růst bakterií a plísní. Je proto vhodné je dezinfikovat alespoň pětiminutovým vyvařením ve vroucí vodě a poté nechat vodu s rouškami přirozeně vystydnout. Následné přežehlení pak není nutné, ale neuškodí. Případně lze roušky dezinfikovat i v páře s pomocí napařovací vložky běžně užívané k ohřívání knedlíků. Roušky umístíme do hrnce s pokličkou či do papiňáku a dezinfikujeme nad vroucí vodou po dobu alespoň 10 minut.

Co nedělat
Řada návodů a tipů na internetu doporučuje roušku ze 100% bavlny sterilizovat v mikrovlnce či v troubě. Z důvodu vysokého rizika vzniku požáru při nedodržení správného postupu tento typ sterilizace i na základě varování hasičů nedoporučujeme.

Jak dezinfikovat jednorázové roušky a respirátory
Opakované použití jednorázových roušek a respirátorů nelze doporučit. Nejsou navrženy na opakované použití, a může proto docházet k jejich nepředvídatelnému selhání. Respirátory a roušky se navíc liší z hlediska použitých materiálů a není možné vytvořit univerzální postup pro výrobu dezinfekce vhodný pro všechny.

Jak dezinfikovat potraviny
Potraviny neprodyšně uzavřené v plastových nebo jiných nepropustných obalech je možné zvenku dezinfikovat mýdlovou vodou nebo roztokem ethanolu. Na zeleninu a ovoce můžete mýdlo použít také, nejlépe neparfémované, aby nebyla ovlivněna jeho chuť. Existují také ekologické mycí prostředky určené přímo na zeleninu a ovoce.
Vaření a pečení virus rovněž zlikviduje. Dostatečně tepelně upravené jídlo není zdrojem nákazy. V mnoha případech není nutné potraviny žádným složitým způsobem dezinfikovat. Nebalené pečivo lze například osmažit či rozpéct. Při manipulaci s nimi ovšem můžete přenést virus na své ruce. Je tedy třeba si je hned umýt a umýt i použité nástroje.

Jak na dezinfekci povrchů?
Pro dezinfekci běžných malých předmětů, jako jsou teploměry, chytré telefony či klíče, můžeme použít přípravky obsahující ethanol či isopropanol. Postačí nám suroviny v technické čistotě.

Drobná elektrická zařízení, u kterých není zaručena jejich těsnost, je vhodnější z důvodu ochrany před korozí dezinfikovat čistým isopropanolem, který lze zakoupit například v obchodech s elektronikou a běžně se používá k čištění tištěných spojů.

Velmi účinným přípravkem k dezinfekci sanitární keramiky a rozsáhlejších ploch (podlahy, dlaždice, sklo…) je 0,2% roztok chlornanu sodného, který je možné připravit například zředěním přípravku Savo Original dle postupu uvedeného níže.

Pozor: Přípravky obsahující chlornan sodný nesmí za žádných okolností přijít do styku s textilem, koberci, nestálobarevnými materiály a materiály živočišného původu (kůže, vlna, hedvábí)! Nevhodné jsou i pro materiály kovové, u nichž při delším působení vyvolávají korozi. Pro ně je vhodnější zvolit dezinfekční přípravek určený pro kovové povrchy nebo alkohol. Přípravky obsahující chlornan je také zakázáno míchat s jinými čistícími a dezinfekčními přípravky, neboť mohou samovolně uvolňovat chlor.

K dezinfekci podlah, nábytku, dřevěných povrchů a zdí lze použít i dobře dostupné přípravky obsahující kvarterní amoniové soli, například Sanytol. Přestože tyto látky neposkytují dostatečnou ochranu vůči všem typům mikroorganismů, v případě lipofilních virů, k nimž patří i SARS-CoV-2, je jejich účinnost dostatečná. Ta ovšem klesá ve směsi s mýdlem či jinými anionickými surfaktanty a při styku s bavlněnými vlákny. Nejsou proto příliš vhodné pro dezinfekci textilu.

Vzhledem k citlivosti koronaviru SARS-CoV-2 vůči oxidaci lze jako alternativní dezinfekci zdravotních pomůcek použít i prostředky na bázi jodu (například přípravky Betadine, Jodisol, Jox). Virové částice jsou po vystavení 0,25% roztoku jodovaného povidonu inaktivovány během 60 sekund. Nevýhodou všech přípravků na bázi jodu je však intenzivní barvení porézních povrchů do hněda. Přípravky na bázi jodu také narušují silikonové povrchy.

U choulostivých povrchů citlivých na zabarvení, poleptání či korozi, jako jsou třeba cestovní tašky a textilní materiály, je možné materiál navlhčit či otřít také 3% peroxidem vodíku. Ke zvýšení účinnosti na mastných površích je možné ke směsi přidat i malé množství saponátu.
Pozor: při ředění 30% peroxidu vodíku dostupného v některých drogeriích je vzhledem k jeho žíravosti nezbytné pracovat v ochranných rukavicích a s ochrannými brýlemi! Roztoky peroxidu vodíku také nejsou dlouhodobě stálé a postupně ztrácí svou účinnost. Není proto vhodné je skladovat déle než několik týdnů.

Výroba dezinfekce na povrchy
Na dezinfekci podlah, kuchyňského a hygienického náčiní a sanitární keramiky je vhodný roztok chlornanu sodného. Ten patří k běžně dostupným dezinfekčním přípravkům s chlórem pod značkami SAVO original či W5. Ve velkém objemu a vyšších koncentracích je dostupný i v prodejnách bazénové chemie. Na výrobu dezinfekce budeme potřebovat:

• 5% roztok chlornanu sodného (SAVO original)
• měkkou vodu
• saponát

Pracovní postup
Pozor: Během celé přípravy dodržujte bezpečnost práce a pracujte v ochranných brýlích a rukavicích. Chlornan sodný je dráždivý a korozivní. Pracujte proto v dobře větraných prostorách, nejezte, nepijte a nekuřte. Přípravky obsahující chlornan sodný nesmějí za žádných okolností přijít do styku s textilem, koberci, nestálobarevnými materiály a materiály živočišného původu (kůže, vlna, hedvábí)! Nevhodné jsou i pro materiály kovové, u nichž při delším působení vyvolávají korozi. Pro ně je vhodnější zvolit dezinfekční přípravek určený pro kovové povrchy nebo alkohol. Přípravky obsahující chlornan je také zakázáno míchat s jinými čistícími a dezinfekčními přípravky, neboť mohou samovolně uvolňovat chlor.

Přípravek na dezinfekci podlah, skel a podobných ploch s přibližně 0,2 % chlornanu sodného připravíme přidáním 4 dílů Sava original (nebo podobného prostředku s cca 5% chlornanem sodným) do 100 dílů vody.
Tato koncentrace odpovídá přibližně jedné 2 dl sklenici na 5 litrů vody. K zesílení čistícího účinku můžeme k roztoku přidat běžné množství saponátu na nádobí.

… … …

Účinné složky některých dezinfekčních prostředků [VB]:

Savo (original):
– Chlornan sodný (Sodium hypochlorite, NaClO), chlorové bělidlo
Dettol:
– chloroxylenol (PCMX)
Sanytol (bez aktivního chloru):
– Didecyl Dimethyl Ammonium Chloride – DDAC; Triclosan (5-Chloro-2-(2,4-dichlorophenoxy)phenol – TCS); Permethrin; Benzyl Benzoate; Phenothrin (sumithrin, d-phenothrin)
Ajatin
– Benzododecinii bromati (Benzisothiazolinone – BIT)
Jodisol
– 5% jodovaný povidon (povidon-jod, Povidonum iodinatum, PVPI) + etanol (95%)

viz Disinfectant

… … …
Možná jste také zaznamenali, že pro dezinfekci větších prostor a dopravních prostředků se stále více využívají germicidní lampy a generátory ozonu, které pomocí elektrického výboje vytvářejí ze vzduchu reaktivní formu kyslíku – ozon O₃.

Použití UVC záření a ozónu k dezinfekci
(rozšíření původního článku [VB])

K dezinfekci prostorů v domácích podmínkách lze použít širokospektrální ultrafialovou (UV) výbojku – horské slunce (uplatnění najde starší horské sluníčko Chirana UVIR a modernější Sirius) s trubicí produkující UVC dezinfekční / germicidní složku s vlnovou délkou pod 280 nm nebo ještě lépe speciální germicidní lampy a výbojky, případně domácí generátor ozónu.
Ozón je generován UV zářením s vlnovou délkou pod 200 nm a ničí viry mnohem účinněji než chlor. Generátory ozónu se běžně používají ve vodárnách k hubení bakterií a virů a v autoservisech k dezinfekci a desodorizaci interiérů automobilů.

Upozornění:
Přístroje jsou vhodné zejména pro dezinfekci prostorů bez pobytu osob. V místnostech s pobytem osob je nutno dbát bezpečnostních ustanovení výrobků! Přístroje s UVC zářením je nutno používat podle návodu!
Záření poškozuje oči, kůži a pokojové rostliny. Vznikající ozón ničí viry, ale může trvale poškodit plíce.

Odkazy na UVC / ozón přístroje:
Wiki
Germicidní lampa
UVC servis
UV sterilizační technologie
Rozdělení UV záření
Germicidní lampy
Ozónový generátor pro domácí použití
ProfiOzon
Ozón eliminuje bakterie, viry a plísně
Germicidní lampy Prolux
Zářiče Prolux

JAK UŠÍT ROUŠKU (fotonávod)

Přinášíme podrobný popis výroby textilní roušky (krok po kroku) se 16 barevnými názornými fotografiemi.
Střih je velice jednoduchý. Šicí stroj je výhodou, ale jde to i bez něho – v ruce.
Jenom šití trvá trochu déle a nedosáhnete tak pravidelné stehy, jako na šicím stroji.
Návod ke stažení ve formátu PDF je dostupný zde: formát A4 (10 stran)
Originální návod na webu „zena.sme.sk“

DALŠÍ ODKAZY:

Ministerstvo zdravotnictví: Speciál MZ o koronaviru

Fotogalerie ze zásahu HZS Zlínského kraje dne 31.3.2020 (paní Elen Sladká na Rajčeti)

[VB]