domek

Energetická náročnost budov

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
Požadavek na výstavbu NZEB (Nearly zero-energy buildings) vychází ze směrnice Evropského parlamentu. Ta vyžaduje, aby projekty novostaveb od 1. ledna 2020 byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Základním dokumentem pro budovy s téměř nulovou spotřebou je směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Na národní úrovni České republiky byla transpozice některých požadavků evropské směrnice, týkajících se kontroly a hodnocení energetické náročnosti budov, provedena prostřednictvím novely zákona č. 406/2000 Sb. (O hospodaření energií) a technicky tyto požadavky upřesňuje prováděcí vyhláška č. 264/2020 Sb. (O energetické náročnosti budov).

Přísnější požadavky na výstavbu nových budov od 1. ledna 2022

nzeb_2020-22

Nový požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie po 1. lednu 2022 (nZEB II) lze kvantifikovat na jednotné úrovni odpovídající přibližně nízkoenergetickému domu s vyšším důrazem na instalaci obnovitelných zdrojů nebo budově na půli cesty k pasivnímu energetickému standardu, bez nutnosti realizovat obnovitelné zdroje energie (OZE).

Z desatera bodů, které je třeba splnit pro dosažení pasivního energetického standardu, si projekční tým stavby může vybrat 60 – 80 %. Tyto stanovené principy mají umožnit naplnit estetické hledisko za technicko-ekonomické proveditelnosti, a přitom splnit požadavky legislativy nZEB II kvalitním a přitom cenově dostupným řešením:

1) situace a souvislosti v území;
2) orientace ke světovým stranám;
3) optimalizace tvaru;
4) tepelné zónování dispozice;
5) návrh obvodového pláště;
6) vyloučení tepelných mostů;
7) výplně otvorů;
8) průvzdušnost obálky;
9) řízené větrání s rekuperací tepla;
10) zdroj a distribuce tepla.

Zatímco dosud mohly rodinné domy spotřebovat až 160 kWh/m2 primární neobnovitelné energie za rok, od příštího roku to bude i méně než polovina. Přesněji se množství jejich spotřebované primární neobnovitelné energie má pohybovat v rozmezí od 60 do 160 kWh/m2 za rok. Nové požadavky však tuto hodnotu výrazně sníží.
Pro běžné rodinné domy se bude nově pohybovat mezi 70–75 kWh/m2 za rok.
Pro malé rodinné domy s energeticky vztažnou plochou menší než 120 m2 se požadavek bude pohybovat v rozmezí 85–95 kWh/m2 za rok.
Výsledné hodnoty tedy, jak bylo výše zmíněno, budou zhruba na půli cesty mezi nízkoenergetickým a pasivním domem.

DALŠÍ ODKAZY

Zákon č. 406/2000 Sb. – Zákon o hospodaření energií
Vyhláška č. 264/2020 Sb. – Vyhláška o energetické náročnosti budov
Magazín „Energeticky soběstačné budovy“
Vzor průkazu energetické náročnosti budovy podle Vyhlášky č. 264/2020 Sb.


SKUTEČNOST

Stavby (nejen) rodinných domů se nyní z několika důvodů prodražují

Mnozí stavebníci (nejen rodinných domů) zažívají krušné chvíle.
Zvyšují se ceny materiálu a práce, rostou úrokové sazby a na domy jsou kladeny přísnější energetické požadavky.

Příčina spočívá v tom, že podle požadavku dříve platné vyhlášky se při výpočtu tzv. referenční budovy musela snížit spotřeba neobnovitelné primární energie u všech rodinných domů o konstantu 25 %. Toho se dosáhne využitím nějakého obnovitelného zdroje energie.
Podle nové vyhlášky č. 264/2020 Sb. již tento požadavek s účinností od 1. ledna není konstantou, ale je závislý na vypočítané měrné potřebě tepla na vytápění. Čím více je budova, tedy i rodinný dům, energeticky náročná, tím přísnější je požadavek na krytí spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů nějakým obnovitelným zdrojem.

Vypočítaná měrná potřeba tepla na vytápění je nepřímo úměrná zjednodušeně řečeno podlahové ploše. Bungalov má tu nevýhodu, že se při výpočtu energetické náročnosti dělí plochou pouze jednoho podlaží, přitom plocha obálky domu, když má bungalov např. šikmou střechu, může odpovídat dvoupodlažní budově. Tím vypočítaná měrná potřeba tepla na vytápění značně roste.

Kromě růstu úroků se zpřísní podmínky bank

Růst úrokových sazeb a zpřísnění podmínek ze strany ČNB shrnul pro portál TZB-info Nikita Rybakov, poradce finančního plánování a spolupracovník redakce. „Zatímco běžná úroková sazba hypotečních úvěrů byla v červenci 2021 roku 2 %, v současnosti musí žadatelé počítat s úrokem kolem 4 %,“ uvedl Nikita Rybakov.
„K tomu je navíc třeba počítat s přísnějšími požadavky na zajištění úvěru ze strany ČNB. Od 1. dubna 2022 může být pro žadatele od 36 let věku maximální výše hypotéky 80 % z hodnoty zástavy.
Navíc se zpřísňují další parametry. Poměr splátky všech úvěrů, tedy včetně např. leasingu, kontokorentu apod., vůči čistému měsíčnímu příjmu má být od stejného data max. 50 % resp. 45 % pro žadatele mladší resp. starší 36 let. Zároveň násobek čistého ročního příjmu vůči celkové zadluženosti má být maximálně 9,5 % resp. 8,5 % ve stejných věkových kategoriích žadatelů.“
Podle informací Nikity Rybakova navíc analytici očekávají další růst úrokových sazeb.

Analýza vývoje cen stavebních materiálů

Média neustále informují o zdražování stavebních materiálů, o tom, že se stavby zpomalují či prodražují. Investicím do nemovitostí neprospívala již pandemie a neprospívá jim ani válka na Ukrajině.
Jako nejvíce zasažené se v současné době jeví ocelové výrobky. Do cen stavebních materiálů se promítá také růst cen energií a pohonných hmot. Nepříznivé podmínky vnímají nejen drobní investoři, ale i obce, které vypisují veřejné zakázky. Vysoutěžená cena totiž během příprav a realizace stavby může značně narůst.
V článku je analyzován vývoj cen stavebních materiálů v průběhu několika let a uveden také příklad ocenění konkrétní veřejné zakázky směrnými cenami stavebních materiálů a prací v různých obdobích.


[VB]