Bytová družstva a společenství vlastníků jsou při vymáhání dluhů za bydlení v obrovské nevýhodě. Předseda Svazu českých a moravských družstev Jan Vysloužil zdůrazňuje, že vlastníci domů v důsledku pro ně špatně nastavených zákonů doplácejí na lidi, kteří za náklady spojené s užíváním bytů neplatí.
O vyrovnání jejich dluhů se pak musí dělit ostatní obyvatelé v domech.
Ve hře jsou přitom stovky milionů. Předseda Svazu českých a moravských družstev Jan Vysloužil tvrdí, že zástupci družstev a společenství záležitost delší čas probírají s politiky, navrhují úpravy pravidel, poukazují na dobrou praxi v okolních zemích. Marně. Společenství vlastníků a bytová družstva trápí milionové nevymahatelné pohledávky, říká Jan Vysloužil. Družstvům však dává do budoucna naději.
V polovině ledna jste předával petici ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi. Čeho se týkala?
Zejména velkého problému, který trápí bytová družstva i společenství vlastníků. Jsou to dluhy uživatelů bytů a nedostatečné možnosti ostatních řádně platících vlastníků a nájemců se k vymožení dlužných peněz dostat.
Petici podepsalo na 48 tisíc fyzických osob a zástupci více než 900 družstev a společenství vlastníků, kteří spravují zhruba 480 tisíc bytů. To představuje přibližně pětinu bytového fondu v Česku. V reakci na petici bylo přislíbeno, že některé problémy, na které jsme upozorňovali, by měla vyřešit novela občanského zákoníku.
S dlužníky mají potíže i jiné instituce a neorganizují petice. Proč myslíte, že je postavení vlastníků a
správců domů jiné?
Proto, že jejich pohledávky vznikají jinak než u ostatních institucí. Jako příklad lze uvést banky. Ty si žadatele o úvěr mohou prověřit a pak se v rámci svého podnikatelského rizika rozhodnou, zda mu půjčí. Pokud jim nějaký žadatel připadá rizikový, tak to zohlední ve výši úrokové sazby. Naproti tomu společenství vlastníků nemá žádnou možnost ovlivnit, kdo se do domu nastěhuje. Například nám se do jednoho domu nastěhoval člověk, který si na pořízení bytu vzal úvěr u banky a tento byt poskytl bance do zástavy. V podstatě od počátku pak ale tento vlastník neplatil společenství zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Dluh narostl na zhruba sto tisíc.
Pak ale může přijít o byt. Ten se prodá a peníze dostanou věřitelé.
Ano. Ale ten pán podnikal a dlužil i jiným institucím, jako jsou zdravotní pojišťovna nebo finanční úřad a především banka.
Po rozhodnutí soudu byl byt prodán v dražbě. Přednostně byla z výtěžku uspokojena banka a další věřitelé. Na společenství nezbylo vlastně nic. Takže ostatní lidé v domě, aniž by tomu člověku cokoliv půjčili, za něj dluh nakonec zaplatí z fondu oprav.
…
Viz „rozhovor s předsedou SČMBD Janem Vysloužilem ze 7.3.2019“ (soubor PDF, nové okno)
[VB]
