Rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu
Vyhláška č. 269/2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům byla novelizována pod novým označením č. 274/2023 Sb. Výpočet podle této vyhlášky obdrží spotřebitelé ve vyúčtování v roce 2025.
Od 1. ledna 2024 je účinná novela vyhlášky č. 269/2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, a to pod novým označením č. 274/2023 Sb. Vychází vstříc uživatelům bytů i majitelům bytových domů, kteří chtějí šetřit teplem. Dosáhnout toho mohou úspornějším vytápěním v bytě a zateplením nebo rekonstrukcí budovy.
CO NOVELA PŘINÁŠÍ?
- Mění poměr základní a spotřební složky
- Zohledňuje energetickou náročnost budovy
- Snižuje spodní limit u spotřební složky
Základní princip rozúčtování nákladů bude stejný jako dosud. Celkové spotřebované teplo se nadále rozdělí na základní složku (která se rozpočítává dle výměry bytu) a spotřební složku (účtuje se dle naměřených hodnot spotřeby tepla v bytě).
Novinky podrobněji:
Zateplovat a rekonstruovat se vyplatí.
(/* viz poznámka níže)
Změnu k lepšímu pocítí zejména ti, kteří:
– větší část dne topí na teplotu 17–20 °C, přičemž ostatní obyvatelé domu na standardních 20–22 °C,
– sice topí na standardních 20–22 °C, ale jejich sousedé byty přetápí nebo v zimním období nadměrně větrají.
Když všichni v domě svůj byt vytápí na standardních 20–22 °C a v zimě větrají jen krátce a intenzivně, nebude pro ně změna tak výrazná.
Uspořenou částku není možné předem určit
Pokaždé záleží na tom, jak se chovají ostatní domácnosti v domě, a v menší míře záleží i na poloze bytu.
Kdo může ušetřit nejvíc?
Ti, co bydlí v domech s horší energetickou náročností (např. staré panelové domy bez zateplení nebo se špatným zateplením). V běžném bytě o výměře 50–60 m² jim může pouhé snížení dolního limitu u spotřební složky z 80 % na 70 % přinést roční úsporu několik set korun, někdy až nižší jednotky tisíc. Ještě více pak mají možnost ušetřit ti, co nově začnou vytápět úsporně, zatímco dosud topili standardně nebo svůj byt přetápěli.
V domech s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi (PENB třídy B a C) bude roční úspora menší. Ale takové budovy mají už z podstaty věci nízké náklady na vytápění, protože z nich uniká podstatně méně tepla než z budov nezateplených.
Jak na úsporné vytápění?
- Stáhnout termoventil na minimum pokaždé, když všichni odchází do práce nebo školy nebo na delší dobu ven. Byt nevymrzne, protože těleso bude automaticky nadále topit na 16–17 °C
- Stáhnout ventil, když jdete spát
- Větrat krátce a intenzivně. Dlouhodobé větrání stojí spoustu peněz
Jaká je optimální teplota pro spánek?
Teplota v místnosti při spánku by se měla pohybovat mezi 16 až 18 °C, maximálně 21 °C. Pokud jste zvyklí na vyšší teplotu, přidejte si přikrývku.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Srovnání s Evropou
Zákonná pravidla pro rozdělení nákladů na společně dodávané teplo do obytné budovy má mimo ČR dalších 16 zemí EU: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Maďarsko, Slovensko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Holandsko, Rumunsko, Slovinsko, Polsko.
Základní složka nákladů se pohybuje ve třech z těchto zemí na stejné úrovni jako u dosud platné vyhlášky v ČR, tedy na úrovni 30 % až 50 % – v Dánsku, Německu (kde se však chystá změna) a Maďarsku. Blízko tomuto nastavení je Bulharsko (25 % až 40 %) a Slovinsko (20 % až 50 %). Cestou vyšší úrovně základní složky, tedy směrem, kterým se chce vydat nyní ČR, se již dříve vydalo Chorvatsko (50 % až 90 %), Estonsko (40 % až 60 %) a Slovensko (60 %).
V některých zemích je nastavení či volba metodiky sdílení spotřeby tepla na rozhodnutí vlastníků, zpravidla na základě odborného posudku. Je to tak např. v Lotyšsku, Litvě, či nepřímo také v Holandsku.
Polsko má pouze obecná pravidla v energetickém zákoně a pro každou budovu lze nastavit podíl a pravidla individuálně. Velmi podobné je to v Řecku, některé řecké budovy vůbec pravidla mít nemusí.
Žádnou regulaci v oblasti rozdělení nákladů na teplo neznají ve většině jižních zemí (Kypr, Malta, Portugalsko, Španělsko), kupodivu ale i ve dvou severských zemí (Finsko, Švédsko) nebo v Belgii, Lucembursku či Irsku. Od připravované regulace nakonec ještě před Brexitem ustoupilo Spojené království.
Dokumenty
Vyhláška č. 269 /2015 Sb. s vyznačením změn po novelizaci vyhláškou č. 274/2023 Sb.
Vyhláška 269/2015 Sb. ve znění účinném do 31.12.2023
„Spravedlivější pro ty, co topí úsporně“
I když je panelový dům jako celek zateplen a změnil se z kategorie nehospodárné na úspornou, izolace mezi bytovými jednotkami zůstala stejná – teplotně (a hlukově) nevyhovující. Pokud se má aplikovat rozpčítání podle typu budovy, měla by se celá úvaha posunout tak, že každou bytovou jednotku hodnotíme zvlášť – a zjistíme, že typický byt má jednu nebo dvě stěnu odpovídající úsporné budově (to jsou ty zateplené) a další (vnitřní) stěny pak v kategorii „velmi nehospodárná“.
Celá teorie by šetření by fungovala jen tehdy, když by si všechny bytové jednotky panelového domu regulovaly teplotu synchronně, tak aby mezi nimi nebyly velké teplotní rozdíly.
Při dnešních cenách energií se již téměř nevyskytuje přetápění, naopak přibylo šetřílků a ochlazovačů.
Šetřílkové ve snaze ušetřit a po zpracování propagačními hesly „Přestalo vás bavit platit za jinou domácnost? S doplácením za energie sousedů je konec.“ – viz zde v časopise Dřevostavitel – přiškrtí trvale topení na minimum. Výsledkem je, že k nim proudí teplo přes tenké betonové panely od sousedů, kteří naopak musí nastavit vytápění na vyšší výkon.
Další kategorie jsou ochlazovači, kteří trvale větrají – například z toho důvodu, že se v bytě kouří. Výsledek je stejný jako výše.
V článku na Dřevostavileli je také zmíněno měsíční informování o spotřebě, což je téma, kterému se budeme věnovat v dalších příspěvcích samostatně.
[VB]
